Minitábor v Hněvkovicích

Datum | 5.8.2018

Letos jsme na Minitáboře procestovali nejrůznější období lidských dějin. A to doslova, po krátkém seznámení nás totiž k sobě hlasitými zvuky přivolal zvláštní stroj, který nás všechny přenesl do zcela jiné doby. Nejprve jsme nevěděli kam, ale když jsme zaslechli volání o pomoc a v dáli jsme uviděli lidi oblečené do kůží, hned nám došlo, že jsme se ocitli v pravěku. Pomohli jsme tedy pravěkým lidem skolit mamuta, kterého jsme si za odměnu mohli sníst k obědu. K mamutímu masu jsme si sami upekli obilné placky na horkém kameni. Jen co jsme ale stačili dojíst, zavolal si nás k sobě stroj času znova, tentokrát už nás přenesl do poněkud klidnějšího období – potkali jsme totiž Konstantina a Metoděje, kteří nás prosili o pomoc při překládání písma a stavbě kostela. Obojí jsme s nadšením splnili a dozvěděli se přitom spoustu zajímavostí. Večer jsme pak cestovali časem ještě jednou, tentokrát již do doby Karla IV., kdy se naše chatička proměnila na hrad Karlštejn. Abychom tedy mohli ulehnout do spacáků, museli jsme se nejdříve na hrad potají dostat a poté přemluvit krále, aby nás nechal přespat. Druhý den jsme si spolu s Karlem IV. vytvářeli své vlastní erby, načež nás stroj času přenesl do dalšího období. Tentokrát jsme ale dlouho nevěděli, do jaké doby jsme se dostali, dozvěděli jsme se pouze to, že na nás někdo čeká v Číhošti. Až po dlouhé a namáhavé cestě jsme se v Číhošťském kostele setkali s místním farářem Toufarem a dozvěděli jsme se, že jsme se ocitli v roce 1949. Třetí den nás stroj času vyslal na dlouhou šipkovanou a po splnění všech úkolů jsme konečně nalezli dlouho očekávaný poklad. Tedy vlastně poklady dva!

Kolektiv vedoucích minitábora

Sdílet na sociálních sítích ...Tweet about this on Twitter
Twitter
Share on Facebook
Facebook
Share on Google+
Google+
Print this page
Print